Úterý, 24. září 2024Aktuality, Nedobrovolné sterilizace
Řada obětí nucených sterilizací pochází z oblastí, které zasáhly ničivé povodně. Není proto v jejich silách činit aktivní procesní kroky v řízení o žádostech o odškodnění.
Liga lidských práv se jako právní zástupce dvou nedobrovolně sterilizovaných klientek obrátila na Ministerstvo zdravotnictví s žádostí o prodloužení lhůty (o 14 dnů) k vyjádření a předložení nebo označení dalších důkazních prostředků. Ministerstvo se k žádostem postavilo vstřícně a s ohledem na tragické důsledky povodní žádostem o prodloužení lhůt vyhovělo.
Všem, kteří se nacházejí v podobné situaci a nemají možnost činit aktivní kroky nebo poskytovat součinnost Ministerstvu zdravotnictví, doporučujeme, aby se na ministerstvo obrátili s totožnou žádostí o prodloužení lhůty.
Přejeme všem hodně sil v těchto nelehkých časech!
Středa, 4. září 2024Aktuality
Mohou porodní asistentky nyní asistovat u domácích porodů bez obav ze sankce (pokuty) ze strany státu? Mohou ženy vyhledat porodní asistentku pro asistenci u jejich domácího porodu?
Odpověď na obě otázky je díky rozhodnutí Ústavního soudu jednoduchá a jednoznačná: Ano, mohou. Rozhodnutí přineslo benefity pro matku i dítě, které mohou dostat odbornou péči.
Mohou porodní asistentky transparentně nabízet své služby u domácího porodu?
Ano, porodní asistentka může bez obav své služby nabízet. Stanovit si podmínky služby, cenu a další potřebné informace. Ženy se tak dostanou k potřebným informacím standardní cestou, což doposud nebylo běžné.
Jaké jsou podmínky pro to, aby mohly porodní asistentky u domácích porodů asistovat?
Dle nálezu Ústavního soudu nejsou takové podmínky ničím dány, vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se podle něj na domácí porody nevztahují. Porodní asistentky by měly i nadále vycházet z mezinárodních standardů a standardů své profesní organizace.
Jaké mají nyní porodní asistentky kompetence?
Na těchto kompetencích se nic nemění, kompetence porodní asistentka získává vysokoškolským vzděláním ve svém oboru. Pouze z pohledu práva nepůjde při asistenci u domácího porodu o poskytování regulované zdravotní péče. Péči budou porodní asistentky poskytovat na základě soukromoprávní dohody (smlouvy) se ženou. Ta rozhoduje o tom, zda si zvolí tento typ péče se všemi jejími důsledky popsanými níže.
Kdo je porodní asistentka a jaké jsou její kompetence viz například Ministerstvo zdravotnictví: Kdo je porodní asistentka a jak se stát porodní asistentkou? – Ministerstvo zdravotnictví nebo Unie porodních asistentek: Kdo je porodní asistentka – UNIPA
Co rozumíme regulovanou zdravotní péčí?
Stát pro ni stanovuje pravidla a garantuje její kvalitu. Péče porodní asistentky u domácího porodu je podle výkladu Ústavního soudu neregulovanou zdravotní péčí, tj. nemá legislativně stanovená pravidla a stát negarantuje její kvalitu.
Je tento stav trvalý nebo lze očekávat další změny?
Není trvalá, pro praxi přinesl významnou změnu v zastavení hrozby pokutování porodních asistentek za asistenci u domácích porodů, ale Ústavní soud nevyřešil systémové problémy. Stav považujeme za dočasný. Stále směřujeme k plnému uznání porodní asistence a jejímu zařazení do systému veřejného zdravotního pojištění.
Ústavní soud apeluje na stát, aby nepřehlížel problémy, které současná právní úprava v oblasti domácích porodů přináší a aby do budoucna reflektoval vývoj v oblasti porodnictví a v oblasti reprodukčních práv.
Ke dni 4. 9. 2024 zpracovala za Ligu lidských práv Anna Indra Štefanides a Sandra Pašková dle nálezu Ústavního soudu.
Úterý, 3. září 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Průlomové rozhodnutí Ústavního soudu otevírá nové možnosti pro porodní asistentky a jejich klientky. Ústavní soud rozhodl, že porodní asistentky mohou vést domácí porody, aniž by se však jednalo o zdravotní péči v právním smyslu. Toto rozhodnutí přináší zásadní změnu pro ženy, které se rozhodnou rodit doma, a pro porodní asistentky, které jim při tomto rozhodnutí mohou odborně asistovat.
Právní úprava domácích porodů
Ústavní soud se ve svém rozhodnutí zabýval stížností porodní asistentky a její potenciální klientky, které usilovaly o rozšíření oprávnění porodních asistentek vést domácí porody. Ačkoliv stížnost zamítl, soud se rozhodl pro nový výklad právních předpisů. Soud ve svém nálezu uvedl, že dosavadní právní výklad, který umožňoval ženám rodit doma, ale o samotě nebo za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka*ice, vedl k absurdním důsledkům. Ústavní soud také kritizoval stávající právní úpravu činnosti porodních asistentek jako „velmi spletitou až nepřehlednou“ a apeloval na státní orgány, aby reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a reprodukčních práv.
Podle Ligy lidských práv je třeba usilovat o právní i praktické uznání kompetencí porodních asistentek jako vysokoškolsky vzdělaných zdravotnic.
Vyjádření advokátky Zuzany Candiglioty
Advokátka Zuzana Candigliota, spolupracující advokátka Ligy lidských práv, která v případu zastupovala stěžovatelky, komentovala rozhodnutí následovně:
„Rozhodnutí Ústavního soudu lze jistě považovat za kreativní a překvapivé. Péče porodní asistentky při porodu, ať už probíhá kdekoliv, je nepochybně fakticky zdravotní péčí. Jde o oblast zdravotní péče, která je v zahraničí i důkladně prozkoumaná vědeckými studiemi. Jejich závěr je, že u ženy s nízkým rizikem je porod doma za asistence porodní asistentky bezpečnou volbou pro matku i dítě.“
Candigliota dále uvedla, že ačkoliv nový výklad nepovažuje domácí porody za regulovanou zdravotní péči, tento výklad je prospěšný jak pro ženy, které poptávají odbornou pomoc při domácím porodu, tak pro porodní asistentky. „Výklad Ústavního soudu ženám a porodním asistentkám umožní se domluvit na asistenci při porodu doma svobodně, transparentně a bez hrozby sankcí,“ dodala.
Význam rozhodnutí
Toto rozhodnutí má významný dopad na praxi porodních asistentek v České republice a přináší větší svobodu a právní jistotu pro ženy, které se rozhodnou pro domácí porod. Porodní asistentky nyní mohou své služby nabízet transparentně, aniž by se obávaly sankce, a ženy mají možnost si zvolit odbornou péči při porodu.
Liga lidských práv a spolupracující advokátka Zuzana Candigliota, která zastupovala stěžovatelky, by chtěly poděkovat všem, kdo se účastnili tohoto případu a úsilí, aby porodní asistentky mohly legálně asistovat u domácích porodů a aby ženy mohly tuto službu využívat:
- stěžovatelkám porodní asistentce Johance Kubaňové a Petře Langové a také dalším ženám, které se účastnily předchozího řízení jako osoby zúčastněné a zájemkyně o péči porodní asistentky,
- advokátům Adéle a Richardovi Hořejším a jejich klientce porodní asistentce L. K., kteří se připojili do řízení před Ústavním soudem se svým vyjádřením tzv. amicus curiae brief s detailním rozborem vadné právní úpravy a praxe,
- Unii porodních asistentek, která se rovněž připojila do řízení se svým podrobným vyjádřením amicus curiae brief,
- všem dalším zúčastněným: hlavně porodním asistentkám a ženám, které také prosazují změnu v jiných řízeních, a za právní pomoc na případu Lucii Bialkové, Pavlíně Janíčkové a Davidu Dušánkovi.
V nejbližších dnech na našem webu zveřejníme k nálezu Ústavního soudu obsáhlejší rozbor.
Tiskovou zprávu Ústavního soudu najdete zde.
Pro další informace prosím kontaktujte:
Zuzana Candigliota
Tel.: +420 607 005 043
E-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Pondělí, 19. srpna 2024Aktuality, Nedobrovolné sterilizace
Žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizace je možné podávat pouze do konce roku 2024
Současná situace je taková, že zhruba polovině žadatelek (z již vyřízených případů) byla jejich žádost zamítnuta. Pro celkovou statistiku odkazujeme na reportáž z webu iRozhlas ze dne 21. 7. 2024. Níže popisovaný případ ukazuje, že u neúspěšných žádostí má smysl usilovat o přiznání nároku na odškodnění opakovaně!
Klientka, nyní zastoupená Ligou lidských práv, podala sama v březnu roku 2022 žádost o odškodnění adresovanou Ministerstvu zdravotnictví České republiky. Její žádost ministerstvo zamítlo, proto se obrátila na Ligu lidských práv, které podalo proti zamítavému rozhodnutí v říjnu roku 2022 rozklad. Ani ten však nebyl úspěšný.
Jednalo se přitom o žadatelku disponující zdravotnickou dokumentací, která vykazovala značné nedostatky pro to, aby byl daný sterilizační zákrok považován za souladný s tehdy platným právem. V daném případě nebyla především splněna podmínka písemného poučení o nevratnosti zákroku a zároveň zde figurovala časová tíseň a nátlak při získávání podpisu žádosti o provedení sterilizace. Zásadním nedostatkem byl strojově předpřipravený obecný souhlas “Souhlasím s operací” a podpis žadatelky. Tento souhlas byl přitom zaznamenán na zcela samostatném a jinak prázdném listu papíru a omezoval se pouze na výše uvedená slova bez dalšího upřesnění. O jakékoliv formě poučení o povaze zákroku se dokument vůbec nezmiňoval. Informace o provedení poučení žadatelky nevyplynuly ani z jiných dokumentů doložených ve spise. Přesto ministerstvo i ministr zdravotnictví v původním řízení uvedli, že se klientce nepodařilo protiprávnost prokázat.
Možností je podání nové žádosti o odškodnění
Podle Ligy lidských práv lze uvedené okolnosti považovat za takové, které vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu. Stejně tak Městský soud v Praze několikrát uvedl, že absence poučení o míře reparability sterilizačního zákroku je důvodem pro přiznání odškodnění. Proto po předchozím neúspěšném pokusu dosáhnout na odškodnění klientka ve spolupráci s Ligou lidských práv podala novou žádost o odškodnění. V ní bylo možné navrhovat nové skutečnosti, než které byly uváděny v původní žádosti, a posílit tak argumentaci ohledně oprávněnosti nároku. Ministerstvo usoudilo, že je na místě se jejím případem opětovně zabývat, byť původní žádost předtím zamítlo. Následně ministerstvo přehodnotilo své původní negativní rozhodnutí a došlo k závěru, že klientce má být nárok na odškodnění přiznán.
Zkušenost s opakovanou žádostí u původně neúspěšné klientky dokládá, že i v těchto případech je šance na odškodnění dosáhnout. Do konce roku 2024 je možné podat novou žádost. Největší význam to má u případů, kdy ministerstvo a/nebo ministr zdravotnictví rozhodli v rozporu s rozhodnutími soudů anebo pokud mají ženy nové důkazy, jako jsou např. nově objevené dokumenty, svědecké výpovědi apod. Více se můžete dočíst také v našem článku o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
- V případech, kdy byla žádost o odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci zamítnuta, se klientky mohou stále obracet na Ligu lidských práv. Podání žádosti o odškodnění je možné pouze do konce roku 2024.
- Projekt s názvem Teď nebo nikdy! je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.
- Pomoci naší práci můžete i vy příspěvkem na portálu Darujme.cz.
Čtvrtek, 15. srpna 2024Aktuality, Nedobrovolné sterilizace
Po kladném rozhodnutí Městského soudu v Praze přiznalo ministerstvo nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci.
V červnu roku 2022 podala klientka Ligy lidských práv žádost o odškodnění za protiprávní sterilizaci adresovanou Ministerstvu zdravotnictví ČR.
Žádost i následný rozklad byly však zamítnuty
Jednalo se přitom o klientku, jejíž zdravotnická dokumentace obsahující záznamy o provedené sterilizaci, vykazovala řadu nedostatků pro to, aby byl daný lékařský výkon shledán jako souladný s tehdy platným právem. Přesto ministerstvo došlo k závěru, že se v daném řízení nepodařilo protiprávnost provedeného sterilizačního zákroku prokázat.
Neúspěšná žadatelka následně podala správní žalobu k Městskému soudu v Praze v zastoupení advokátní kanceláře Dentons, která s Ligou lidských práv na případech nedobrovolně sterilizovaných žen pro bono spolupracuje. Namítala především nesprávné právní posouzení naplnění zákonných podmínek sterilizace, nekonzistentní rozhodování ministerstva v obdobných případech a nezohlednění smyslu a účelu zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací.
V březnu letošního roku dal soud klientce za pravdu, obě napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu k dalšímu řízení
Soud došel k závěru, že žalobkyně nebyla srozumitelným způsobem a v dostatečném rozsahu informována o účelu, povaze, možných důsledcích, vhodnosti, přínosech a rizicích zdravotního zákroku sterilizace a o jiných možnostech řešení jejího zdravotního stavu. Vzhledem k tomu, že ve zdravotnické dokumentaci zcela chybělo písemné poučení žalobkyně o míře reparability zákroku, má žalobkyně právo na přiznání odškodnění. Rozhodnutí ministerstva bylo tudíž nezákonné a tento právní názor soudu musí zohlednit ve svých budoucích rozhodnutích.
V důsledku pravomocného rozhodnutí soudu, které je pro ministerstvo závazné, vydalo ministerstvo nové rozhodnutí, kterým, a to i přes trvající nesouhlas s argumentací žadatelky, nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci přiznalo. Klientka Ligy lidských práv tak byla nakonec se svou žádostí úspěšná a finanční částka jí bude vyplacena.
Na závěr je však nutné podotknout, že řízení ještě není u konce. Ministerstvo podalo proti rozhodnutí Městského soudu v Praze kasační stížnost, a nyní se tedy bude čekat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který definitivně určí, zda si žadatelka bude moct danou částku ponechat.
- V případech, kdy byla žádost o odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci zamítnuta, se klientky mohou stále obracet na Ligu lidských práv. Podání žádosti o odškodnění je možné pouze do konce roku 2024.
- Projekt s názvem Teď nebo nikdy! je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.
- Pomoci naší práci můžete i vy příspěvkem na portálu Darujme.cz.
Pondělí, 5. srpna 2024Aktuality
Nejvyšší správní soud vydal 4. 7. 2024 rozhodnutí, ve kterém vyjasnil podmínky a postup při odškodňování protiprávních sterilizací. Soud rozhodoval ve věci žadatelky, která byla dle svých slov v minulosti protiprávně sterilizována, přičemž její žádost o odškodnění Ministerstvo zdravotnictví zamítlo. Zamítavé rozhodnutí ministerstvo zdůvodnilo zejména tím, že zdravotnická dokumentace žadatelky byla již skartována a ona sama protiprávnost své sterilizace neprokázala.
Nejvyšší správní soud odmítl dosavadní přístup Ministerstva zdravotnictví, které po žadatelkách vyžadovalo, aby samy prokazovaly, že k jejich sterilizaci došlo v rozporu s tehdy platným právem, a aby doložily všechny nezbytné dokumenty. Dle soudu je takový postup v rozporu se smyslem a účelem zákona o odškodnění, který má zajistit efektivní nápravu této neblahé lékařské praxe. Soud zároveň zdůraznil, že kvůli nedostatku důkazů (zejm. neexistující zdravotnické dokumentaci) je pro žadatelky obtížné onu protiprávnost prokázat.
Dle názoru soudu je však právě Ministerstvo zdravotnictví tím, kdo musí do budoucna činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka byla v minulosti podrobena protiprávní sterilizaci. Zároveň má žadatelky poučit o tom, jaké jiné dokumenty či svědecké výpovědi mohou k prokázání protiprávnosti navrhnout.
Co výše uvedené znamená pro praxi?
Žadatelka stále musí předložit ministerstvu zdravotnickou dokumentaci a další důkazy na podporu svých tvrzení, pokud je má. Pokud zdravotnická dokumentace neexistuje nebo je evidentně nedůvěryhodná, postačí, když žadatelka uvede tzv. hájitelné tvrzení, že v rozhodném období podstoupila sterilizaci v rozporu s právem. Pokud následně ministerstvo samo neprokáže, že k tvrzeným skutečnostem nemohlo dojít, musí vycházet z toho, co uvádí žadatelky.
Co znamená „hájitelné tvrzení“?
Podle soudu se bude jednat o taková tvrzení, u nichž další okolnosti daného případu nebudou připouštět jiné racionální vysvětlení. Důvěryhodnost tvrzení bude možné stavět např. na osobní a rodinné situaci žadatelky, jejím chování v minulosti, jí předloženými doklady, jinými známými skutečnosti a další.
Kdy bude možné zamítnout žádost z důvodu neprokázání protiprávnosti?
Dle soudu mohou nastat tři situace, kdy bude zamítnutí na místě.
- Existuje-li zdravotnická dokumentace
- Ministerstvo ze zdravotnické dokumentace zjistí, že ke sterilizaci žadatelky buď nedošlo, nebo ta nebyla protiprávní (typicky byla provedena na základě jejího nezpochybnitelného informovaného souhlasu), a současně nic nebude nasvědčovat nedůvěryhodnosti takové zdravotnické dokumentace.
- Neexistuje-li zdravotnická dokumentace
- Tvrzení žadatelky nebudou na první pohled hájitelná a ani přes případné kroky ministerstva ke zjištění stavu věci nebude zjištěno nic, co by nasvědčovalo jejich důvěryhodnosti.
- Žadatelka sice předestře hájitelná a na první pohled pravděpodobná tvrzení, ministerstvo je však zpochybní a prokáže, že existuje jiné objektivní vysvětlení popsaných dějů a skutečností.
Jaké jsou závěry?
- Stále je potřeba označovat důkazy na podporu tvrzení žadatelky, včetně zdravotnické dokumentace, pokud existuje.
- Neexistence zdravotnické dokumentace sama o sobě automaticky neznamená přípustnost zamítnutí žádosti.
- Ministerstvo zdravotnictví má aktivně činit kroky k tomu, aby prokázalo, že sterilizační zákrok byl proveden v souladu s právem.
- Je třeba postupovat v souladu se smyslem a účelem zákona o odškodnění.
Závěrem je nutné upozornit na to, že ačkoliv se v této věci Nejvyšší správní soud postavil na stranu žadatelky a zároveň vymezil, jakým postupem se má odškodňovací praxe do budoucna ubírat, každý případ bude nutné posuzovat individuálně a hájitelnost tvrzení hodnotit dle konkrétních okolností.
Zdroj: Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2024, sp. zn. 9 As 61/2023; tisková zpráva NSS vydaná k tomuto rozhodnutí ze dne 4. 7. 2024
